Dva Havrani - Asonance

Když jsem se z pole vracela,

dva havrany jsem slyšela -,

jak jeden druhého se ptá -

kdo dneska večeři nám dá?

kdo dneska večeři nám dá?

Ten první k druhému se otočil

a černým křídlem cestu naznačil -

krhavým zrakem k lesu hleděl -

a takto jemu odpověděl

a takto jemu odpověděl -

Za starým náspem v trávě schoulený

tam leží rytíř v boji raněný -

a nikdo neví, že umírá -

jen jeho kůň a jeho milá

jen jeho kůň a jeho milá -

Jeho kůň dávno po lesích běhá

a jeho milá už jiného má -

už pro nás bude dosti místa -

hostina naše už se chystá.

hostina naše už se chystá.

"Na jeho bílé tváře usednem

a jeho modré oči vyklovem,

a až se masa nasytíme,

z vlasů si hnízdo postavíme.

z vlasů si hnízdo postavíme."