Den blbec - Pavel Čadek

1.
Hej dne,
proč jsi takovej blbec?
od rána mi házíš klacky pod nohy.
Nemůžeš si dát už chvíli pohov?
Přece nemusí být všechno takhle na hov…
2.
Hej dne,
já vím, že za to nemůžeš,
možná tvůj táta den byl ras
a máma dnice polednice s jazykem ostrým jako dýka,
ale proč zrovna já musím za to pykat?
3.
Hej dne,
tak už se na to fakt vykašli a pojď na pivo.
A budem zase kamarádi,
zavzpomínáme na staré časy -
jó, oba jsme byli blbci asi.
Ref1
vím že je to jenom věcí dneška,
že možná dneska mám tak trochu peška,
ale zítra už mi bude zase hej do zpěvu tralala,
že se mi prostě všechna smůla dneska vybrala.
Ref2
Je to jenom věcí dneška!
A proto vážně nechci zítřek zmeškat,
tak jdu spát, ať zítra bude zase hej do skoku hopsasa.
To se jen někdy člověk cítí prostě pod psa sám.
Ref3
Je to jenom věcí dneška!
Óóoóóoó
Je to jenom věcí ´dneška!
Óóoó
4.
Hej dne,
nemůžeš vzít si příklad ze svých starších kolegů dnů,
co byli celkem fajn?
Tak třeba ten den kdy jsem s dědou střílel z luku,
nebo kdy zvedli mě s křikem: “Tys vyhrál, kluku!”
5.
Hej dne,
anebo klidně buď teď blbec,
ale změň se, jak třeba den, kdy měl jsem první rande,
nejdřív nemohl jsem trému ustát,
ale nakonec padla má první pusa.
6.
Hej dne,
bylo i pár tvých kolegů, kdy bylo hůře,
dnů těžkých, plných beznaděje,
tak jen z těch si prosím neber příklad.
A přesto i tehdy moh jsem si říkat:
Ref1
|: G - Hm - Am - D :|
Ref3
Ref2