C'est la vie - Karel Gott(capo 2)
1.
EmHEm
Až jednou na rohu oslovím děvče
GDGF#
a začnu o lásce pět
H7AmEm
a ona řekne mi: „Pěvče,
EmHH7EmH7
kéž by vám bylo míň let,“ řeknu:
Ref.
EmG
C’est la vie, c’est la vie, tímto končí bál,
DH7Em
a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy.
GAH7Em
La-la-lá, la-la-la,
GAH7Em
la-la-lá, la-la-la.
2.
EmHEm
Až jednou budu u konce mé písně,
GDGF#
až ticho ovládne sál,
H7AmEm
ze tváří vyčtu vám výsměch,
EmHEmEmH7
až budu stát opodál, řeknu:
Ref.
3.
EmHEm
Až jednou za noci nebo i za dne
GDGF#
srdce mé zpomalí klus,
H7AmEm
až náhle opona spadne,
EmHH7EmH7
až hudba dohraje blues, řeknu:
Ref.
Out. Ref.
EmG
C’est la vie, c’est la vie, la-la-la-la-lá,
DH7Em
a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy.
GAH7Em
La-la-lá, la-la-la,
GAH7Em
la-la-lá, la-la-la.
GAH7Em
La-la-lá, la-la-la,
GAH7Em
la-la-lá, la-la-la!
