Daniela - Lucie(capo 4)

|: E7-E6 - A - A - E5 :|
1.
Letím, jsem letadlo, vítr polykám,
přikladám do ohně uhlí a mour.
Plameny vdechuji, v žáru počítá
oběti neviny inkvizitor.
2.
Víš, dávno jsem ti řek, že v noci pod platanem
zapálím ohně a potmě nezůstanem.
Víš, plamen zahřeje tvé bílé, zkřehlé tělo,
potom nasytíš mne zplna, Danielo.
Ref.
Křídla a plameny, divoká vřetena,
odhal své prameny studánko čistá.
Hořící perutě rytíře bez jména,
za bouře otevři lodi mé přístav.
E7-E6 - A - A - E5
3.
Letím, jsem letadlo, v bouři procitám,
dobývám zahrady plodů a her.
Opojným nektarem ústa zalykám,
křídla mám z vosku a holubích per.
4.
Víš, dávno jsem ti řek, že vzývám hromobití,
tvou holubici potmě do ruk chytím.
Platanový kmen už tiskne tvoje čelo,
tak napoj mne, má křehká Danielo.
Ref.
|: E7-E6 - A - E7-E6 - A :|