Vzpomeneš si? - Ewa Farna, Mirai

|G|
1.
Do hlavy svý někdy pouštím víc,
než bych měla i chtěla, víš?
Kde mohli jsme být, i kdyžs mi neslíbil nic, tak proč se
zlobím, žes mi nechal tady na stole klíč?
Pre.
Co když jsme zapomněli, jaký je milovat se,
co když to neumíme, i když hrozně moc chcem.
Co když čas nepomůže a jsme už moc daleko,
jen vůně tvojí kůže, chci se tě nadechnout…
Ref.1
Možná je to tak správně, jen se neumím loučit,
ještě tu někdy najdu tvoje věci.
Proč píšu ti básně, proč pořád to zkouším,
řeším, jestli na nás vzpomeneš si.
Ref.2
Je to tak správně, jen se neumím loučit,
ještě tu někdy najdu tvoje věci.
Proč píšu ti básně, proč pořád to zkouším,
řeším, jestli na nás vzpomeneš si.
|C|
|G|Em|Bm|C|
2.
Vždycky, když usnu, shlížím z velký výšky dolů
do našich oken, vidím jasně až k nám do pokojů.
Chvíli se zlobíš, chvíli jen tak tiše stojíš,
už taky dobře víš, že samo se to nezahojí.
Pre.
Ref.1
|C|
Brid.
Chci domů, domů, domů, řekni mi,
kde to je. (O-oh)
Chci domů, domů, domů, řekni mi,
kde to je, už musím, musím se nadechnout…
Ref.1
Ref.2
|G