Ty jsi jako já - Michal Hrůza

Plamínek v očích máš

když vyprávíš, když vzpomínáš.

Touha střídá strach,

tak jako hvězdný prach,

stín na řasách Dm– dlaní roztíráš.

Půlměsíční zář,

svůj závoj rozprostřela na polštář.

Neděje se nic,

ukryju tě víc před světly

večernic Dm– vždyť víš.

Plamínek v očích máš

C když vyprávíš, když usínáš.

Čas proměnil ti tvář,

C o nic neprosíš, nic nežádáš.

Je to jak bílý sníh, píseň ve spánku,

je to jak tichý smích, doteky červánků.

Dýcháme stejný vzduch,

propojil se kruh, budu tady stát

vyrovnám dávný dluh – vždyť víš, vždyť víš.