Proklínám - Janek Ledecký

S1.
Prázdnej byt je jako past, kde růže uvadno-ou
Potisící čtu tvůj dopis na rozloučenou
Píšeš, že odcházíš, když den se s nocí stří-dá
Vodu z vína udělá, kdo dobře nehlídá. Píšeš:
Ref.
Proklínám, ty tvoje ústa proklínám,
tvoje oči ledový-ý, v srdci jen sníh.
Sám a sám ať nikdy úsvit nespatříš,
na ústa mříž oči oslepnou
ať do smrti seš sám.
S2.
Tvoje oči jsou jak stín a tvář den, když se stmí-vá.
Stromy rostou čím dál výš a pak je čeká pád
Sám s hlavou skloněnou, všechny lásky budou zdá-ní
Potisící čtu tvůj dopis na rozloučenou. Píšeš:
Ref.
Mez.
x---x---x---x | x---x---x---x | x---x---x---x | x---x---x---x |
x---x---x---x | x---x---x---x | x---x---x---x | x---x---x---x |
x---x---x---x | x---x---x---x | x---x---x---x | x---x---x---x |
x---x---x---x | x---x---x---x | x---x---x---x | x---x-- Píšeš: |
Ref2.
Proklínám, ty tvoje ústa proklínám,
tvoje oči ledový-ý, v srdci jen sníh.
Sám a sám ať nikdy úsvit nespatříš,
na ústa mříž oči oslepnou
zůstanseš sám.
Ref3.
Sám a sám ať nikdy úsvit nespatříš,
na ústa mříž oči oslepnou
ať do smrti seš sám...