Kůň bílý - Marie Rottrová(capo 2)

ONA: Kůň bílý pádí vlakům vstříc

já nastavuji větru líc,

tvůj kůň se žene blíž a blíž

jen chvíli už mě uvidíš.

ONA: |∶ Zas na rtech cítím slaný žár ∶| , ON

|∶ i chuť tvé touhy vzdechů pár, ∶| ON,

|∶ Až známá vůně zavane ∶| ON

ONA: sem skrze vlasy zcuchané.

ONA: |∶ To loňské léto moře jas ∶| , ON

|∶ a modré světlo z pod tvých řas, ∶| ON

|∶ zlé ruce láskou zjemělé ∶|

ONA: mě pořád pálí po těle.

ON: |∶ :Když oheň zhasne zbývá dým ∶| , ONA

ON: a racek s křídlem zlomeným, ONA: oujéjé,

ON: |∶ Co loď tvou dlouho provázel ∶| , ONA

OBA: a křičel když si odcházel.

ONA: |∶ Kůň bílý cval svůj otáčí ∶| , ON

|∶ však stovkám koní nestačí, ∶| ON

|∶ To přece kdekdo z města ví ∶| , ON

ONA: že tenhle vlak tu nestaví.

ONA |∶ Tak odpusť mi můj telegram ∶| ,

ONA zas ty teď budeš víc než sám, ON oujéjé,

ONA |∶ V tvé hlavě vzňal se plamínek ∶| , ON

ONA a sletoval drát vzpomínek.

OBA: Kůň bílý mizí v stopách tvých,

jak letní víno letní hřích,

Snad váháš nad tím co já vím,

že srdcem tvým jen projíždím.