Japonečka

1.
V Jokohamě v přístavu,kde noc vládne tmou,
loučil se tam námořník se svou dívenkou
|∶ a Japonečce malé slzičky stékají,
když jeho rety rudé slova lásky šeptají ∶|
Ref1
Má japonečko malá, dřív než zvadne sakur květ,
tvoje láska neskonalá přivede mě k tobě zpět,
|∶ ta chvíle odloučení rozplyne se jako dým
a potom děvče milé, budu navždy jenom tvým ∶|
2.
Byl to ale námořník, co pro ženy žil
a v každičkém přístavu z číše lásky pil,
|∶ na Japonečku malou dávno už zapomněl,
na její rety rudé, které kdysi líbat směl ∶|
Ref2
Má Japonečko malá, až zas budu s tebou sám,
tvoje láska neskonalá povede mě ke hvězdám
|∶ a jaro až se vrátí všude bude plno krás
pak děvče moje milé, já se k tobě vrátím zas ∶|